Problematika povolování staveb pergol a carportů

Autor Mgr. Pavlína Komedová, LL.M. Advokátka, jež se ve své praxi zaměřuje mj. na problematiku nemovitostí, stavebnictví a územního plánování.

Orientace v pojmech - jaký je rozdíl mezi altánem, pergolou, terasou či přístřeškem?

Stavební zákon nezná pojem „drobná stavba“^[1]. Buď tedy dílo stavbou je - a musí respektovat zákon – anebo stavbou není. Stavbou je přitom jakékoliv stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií bez zřetele na stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se pak považuje také výrobek plnící funkci stavby ^[2] nezáleží tedy na tom, zda si altán postavíte vlastními silami z cihel a dřeva či čehokoliv jiného nebo jej přivezete již hotový od výrobce a jen přesunete na zahradu nebo smontujete). Další vlastností stavby je imobilita (postavíte-li tedy příležitostně na zahradě párty-stan, o stavbu vyžadující jakékoliv svolení úřadu se samozřejmě nejedná). Doba trvání naproti tomu nemá vliv na to, zda se jedná o stavbu či ne.

Jelikož v minulosti činilo i stavebním úřadům problém rozeznat, která drobná stavební díla související s bydlením spadají pod režim „staveb“, vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj metodické doporučení, jak na problematiku nahlížet – rozlišeny tak byly dvě základní kategorie, a to pergoly a přístřešky^[3], z nichž každá spadá pod jiný režim co do nutnosti povolování.

Pergola je „loubí lehké konstrukce, porostlé popínavými rostlinami, které tvoří vzdušné zastropení.“^[4]Pergolu nejčastěji tvoří trámy a laťoví s tím, že její vrchní část není celistvá, dává pouze základ pro pnutí rostlin. Pergola není považována za stavbu a umístit ji tak můžete libovolně kdekoliv na zahradě či u domu, aniž byste se museli zabývat komunikací se stavebním úřadem.

Přístřešek je zastřešenou stavbou bez obvodových svislých konstrukcí (ať už chybí pouze jedna svislá stěna nebo všechny). Může sem spadat například altán, zastřešené parkovací místo nebo zastřešená terasa. Přístřešek je stavbou a spadá pod režim stavebního zákona.

Terasa nezastřešená (zpevněná plocha) zhotovená z betonu či zámkové dlažby je rovněž stavbou, která pod režim zákona spadá^[5]. Zastřešená terasa je pak prostě přístřeškem.

Jaké podmínky musí drobné stavby spadající pod režim stavebního zákona splňovat?

Jednou z podmínek, které musí jakékoliv stavby vždy splňovat, je odstup od sousedního pozemku alespoň 2 metry (je totiž žádoucí, aby byl stavebník schopen renovovat své dílo, aniž by k tomu musel zasáhnout do pozemku souseda – na což by právě 2 metry prostoru měly běžně stačit). Toto pravidlo je dáno vyhláškou^[6] a bez výslovného souhlasu souseda není možné jej nerespektovat. Spadá-li tedy jakýkoliv zahradní výtvor pod pojem „stavba“, je odstup od souseda nutný (nicméně pergolu si tedy můžete postavit kdekoliv, není za stavbu považována).

Pozor je pak nutné dávat na místní regulativy dané územně plánovací dokumentací (územním plánem obce), vyhláškami či ochrannými pásmy a památkovými zónami. V některých obcích je stanoven maximální koeficient zastavitelnosti, který reguluje hustotu zástavby. V praxi to znamená, že v rámci svého pozemku můžete mít např. pouze 25% plochy zastavěné, do níž se započítává zastavěná plocha domu a nové terasy či přístřešku. Pozor také na ochranné pásmo lesa^[7] či jiné chráněné plochy (památková zóna), do nichž může drobná stavba zasahovat a bez stavebního povolení se tak neobejdete. Lze proto doporučit zkontrolovat místní regulativy dotazem na příslušný stavební úřad.

Pro drobné stavby stojící samostatně na zahradě není jinak vyžadováno žádné stavební povolení, územní souhlas ani ohlášení, splňují-li následující podmínky^[8]:

• zastavěná plocha maximálně 25 m²;

• výška maximálně 5 m;

• nepodsklepená;

• neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení (např. toaleta) ani vytápění;

• neslouží k ustájení či chovu zvířat;

• nevyužívá se k výrobě či skladování hořlavin a jiných nebezpečných látek;

• neslouží k podnikání;

• plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Nebude-li některá z výše uvedených podmínek splněna, je nutné stavbu administrativně řešit se stavebním úřadem a dle parametrů stavbu ohlásit, případně zažádat o územní souhlas či stavební povolení.

Zvláštní režim pak mají drobné stavby, které jsou „přilepeny“ na rodinný dům. Je-li totiž terasa nebo přístřešek vzájemně provozně propojena s domem a půdorysně jej rozšiřuje, jedná se o přístavbu rodinného domu a nikoliv samostatnou drobnou stavbu^[9]. Takovou terasu – ať už nezastřešenou či zastřešenou (přístřešek) – je nutné stavebnímu úřadu ohlásit^[10] a vyžádat si územní souhlas^[11].

Evidence drobné stavby v katastru nemovitostí

Katastrální zákon na rozdíl od zákona stavebního pojem „drobná stavba“ používá. Ve vztahu k rodinným domům je to stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě rodinného domu^[12]. Drobné stavby se obecně do katastru nemovitostí zapisovat nemusí. Avšak je-li terasa či altán větší, bude třeba ji do katastru zapsat (nesplnění této povinnosti nebývá v praxi sankcionováno, nicméně katastrální zákon uložení pokuty umožňuje^[13]).

Závěrem

Stavba altánu, pergoly či terasy je praktickým doplňkem zahrady rodinného domu. Většina těchto malých zahradních staveb nepotřebuje žádnou administrativu ve vztahu ke stavebního úřadu, především jedná-li se o samostatně stojící jednoduché stavby do 25 m² plochy umístěné alespoň 2 metry od sousedů. Stavíme-li však cokoliv jiného než pergolu, kterou je možné umístit zcela volně, je vždy vhodné seznámit se se specifickými místními podmínkami – například možnou zastavitelností pozemku či ochrannými pásmy, do nichž může zahradní stavba zasahovat. Je-li pak terasa nebo altán provozně spojena s rodinným domem, nejedná se o samostatnou stavbu, ale přístavbu, pro kterou je minimálně územní souhlas a ohlášení vždy třeba. Závěrem nutno podotknout, že nerespektování administrativních povinností spojených s drobnými zahradními stavbami může mít za následek obdržení obálky s barevným pruhem, pozvánkou na jednání na stavebním úřadě a hrozbu pokuty či nařízeného odstranění stavby.

^[1] Pojem „drobná stavba“ je nicméně používán v katastrálním zákoně č. 256/2013 Sb., ovšem se zcela specifickými parametry.
^[2] Viz ust. § 2 odst. 3 stavebního zákona.
^[3] Viz „Metodická pomůcka Ministerstva pro místní rozvoj ČR: PERGOLA, PŘÍSTŘEŠEK“, červenec 2014.
^[4] Viz Technický naučný slovník (SNTL – Nakladatelství technické literatury, Praha 1983).
^[5] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR č.j. 7 As 119/2015 – 31 ze dne 16.7.2015.
^[6] Viz ust. § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
^[7] Standardně 50 m od okraje lesa, viz ust. § 14 odst. 2 lesního zákona.
^[8] Viz ust. § 79 odst. 2 písm. o) stavebního zákona: „Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují (..) stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci (…)“  a ust. § 103 odst. 1. písm. e) bod 1 stavebního zákona: „Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují (…)stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderná zařízení (…).“
^[9] Viz ust. § 2 odst. 5 písm. b) stavebního zákona (změna dokončené stavby).
^[10] Viz ust. § 104 odst. 2 stavebního zákona.
^[11] Viz ust. § 96 odst. 2 stavebního zákona.
^[12] Viz ust. § 2 písm. m) katastrálního zákona.
^[13] Možno uložit pokutu až 50.000,- Kč pro fyzické osoby nepodnikající, právnickým osobám a podnikatelům až dvojnásobek, viz ust. § 57 odst. 2) psím. d) katastrálního zákona.